Konopné odvětví v ČR se nezastaví – tak proč se regulace stále motá v kruhu?

Konopné odvětví v ČR se nezastaví – tak proč se regulace stále motá v kruhu?

Česká republika si dlouhodobě buduje pověst liberálnějšího hráče v evropské konopné politice. Máme jeden z nejvyšších povolených limitů THC v technickém konopí v celé EU (1 % oproti standardním 0,2–0,3 % ve většině zemí), roste zájem o léčebné konopí, CBD produkty jsou dostupné na každém rohu a nově zákon umožňuje dokonce pěstování až tří rostlin konopí pro vlastní potřebu. Jenže místo jasného, funkčního právního rámce se odvětví utápí v legislativním chaosu, polovičatých opatřeních a neustálé nejistotě.

Je na čase si říct rovnou: tohle takhle dál nejde.

Jak to vypadá v roce 2025

Letošní rok přinesl hned několik zásadních pohybů najednou – a právě v tom je ten problém.

  • Dekriminalizace pro běžné uživatele – Senát v červenci 2025 schválil novelu trestního zákoníku, která legalizuje pěstování do 3 rostlin a přechovávání do 100 gramů konopí pro vlastní potřebu. Krok správným směrem.
  • Otevření trhu s léčebným konopím – Vláda schválila novelu zákona o návykových látkách, která ruší monopol jediného pěstitele a zavádí otevřený licenční systém. Nově může pěstovat léčebné konopí kdokoliv, kdo splní podmínky SÚKL. Dobrá zpráva pro pacienty i byznys.
  • Psychomodulační zákon (PML) – Od 1. ledna 2025 platí nová kategorie „psychomodulačních látek". Jenže v praxi přinesl spíš zmatek než pořádek.

Kde se to celé zaseklo: příběh o CBD a Evropské komisi

Největší absurditou roku 2025 je bezpochyby saga kolem CBD a psychomodulačních látek.

Vláda navrhla zařadit konopí s obsahem THC do 1 % – tedy prakticky veškeré legální CBD produkty – na seznam regulovaných psychomodulačních látek. Co by to znamenalo? Konec prodeje v e-shopech, licence za statisíce korun ročně, zákaz reklamy, prodej pouze v kamenných prodejnách plnoletým zákazníkům.

Jenže Evropská komise řekla jasné ne.

Ve svém stanovisku z 12. května 2025 Komise uvedla, že takový postup je neslučitelný s evropským právem a mezinárodními úmluvami. Výsledek? Česká republika musela svůj návrh přepracovat a konopné látky ze seznamu PML dočasně vyřadit.

Celý průběh je učebnicovým příkladem toho, jak nedělat legislativu: nejprve protlačit kontroverzní návrh, nechat ho narazit na zeď v Bruselu a pak ho v tichosti stáhnout. Přitom na toto riziko upozorňoval Český konopný klastr CzecHemp dlouho dopředu.

Proč jasná regulace dává smysl

Konopné odvětví v Česku existuje, roste a nikam neodejde – bez ohledu na to, zda se mu stát rozhodne věnovat pozornost, nebo ne. Otázka tedy není zda regulovat, ale jak.

Argumenty pro funkční regulaci:

  1. Ochrana spotřebitelů – Studie ukazují, že až 69 % CBD produktů na trhu je nesprávně označených a 25 % vykazuje kontaminaci. Bez jasných pravidel a kontroly na to doplácejí zákazníci svým zdravím.

  2. Právní jistota pro podnikatele – Podnikatelé nemohou investovat, plánovat a vytvářet pracovní místa v odvětví, kde se pravidla mění každých šest měsíců a kde nikdo neví, co bude platit za rok.

  3. Daňové příjmy státu – Regulovaný trh znamená daně, odvody, příjmy do státní kasy. Šedá zóna a neregulovaný trh tyto peníze posílají mimo systém.

  4. Mezinárodní konkurenceschopnost – Léčebné konopí je globálně rostoucí byznys. ČR má zemědělský potenciál, odborné zázemí i geografickou polohu stát se evropským centrem produkce. Jenže to vyžaduje stabilní pravidla, ne legislativní ping-pong.

  5. Veřejné zdraví – Regulace umožňuje stanovit věkové limity, kontrolovat kvalitu, omezit přístup zranitelným skupinám. Zákazy tyto nástroje nenabízejí – naopak přesouvají trh do ilegality.

Co by dobrá regulace měla obsahovat

Inspirace není daleko – stačí se podívat na Německo, Nizozemsko nebo Kanadu. Funkční rámec by měl stát na několika pilířích:

  • Jasné rozdělení kategorií – léčebné konopí, technické konopí, CBD produkty a rekreační použití musí mít každé vlastní jasná pravidla, nikoliv být házeny do jednoho pytle.
  • Přiměřené licenční podmínky – dostupné pro malé i střední podniky, ne jen pro korporace s milionovými rozpočty na compliance.
  • Jednotný kontrolní orgán – dnes se na konopném průmyslu překrývají SÚKL, ÚKZÚZ, celní správa, ministerstvo zdravotnictví i ministerstvo zemědělství. Výsledkem je byrokratické peklo.
  • Soulad s evropskou legislativou – od začátku, ne až po zamítnutí z Bruselu.
  • Přechodná období – aby stávající podnikatelé měli čas se přizpůsobit, ne aby přes noc přišli o živobytí.

Závěr: odvětví čeká na stát, ne naopak

Konopný průmysl v Česku netrpí nedostatkem zájmu, podnikatelské energie ani spotřebitelské poptávky. Trpí nedostatkem odvážné a konzistentní státní politiky.

Dekriminalizace schválená v roce 2025 je dobrý signál. Otevření trhu s léčebným konopím je krok správným směrem. Ale dokud nebude existovat jasný, stabilní a evropsky kompatibilní rámec pro celé odvětví, budeme svědky dalších a dalších legislativních krizí, dalších zamítnutí z Bruselu a další zbytečné nejistoty pro tisíce lidí, kteří v tomto odvětví pracují nebo na jeho produktech závisí zdravotně.

Čas na odvahu v legislativě nastal. Konopné odvětví se nezastaví – otázka je jen, jestli poroste se státem, nebo navzdory němu.

Zpět na blog